Bazické výchozy v okolí Ralska a malakofauna

Bazické výchozy v okolí Ralska: ornitodisperzní výsadky, 
nebo relikty postglaciální malakofauny?

Lukáš Nehasil, Jasna Simonová, Barbora Kadlecová, Šimon Kapic, Miloš Halda, Tereza Uličná, Johana Simonová, Jan Hegrlík, Michaela Semotánová, Ondřej Simon

Výsledky jednoho z expedičního projektů z roku 2013 získaly na vědecké konferenci Zoologické dny  (6. – 7. února 2014, Ostrava) ocenění za nejlepší studentskou přednášku a nejlepší studentský poster. Byly tak vybrány asi 100 hodnotiteli z 53 přednášek a 73 posterů studentů převážně vysokých škol z celé republiky.

Ralská plošina (bývalý vojenský prostor Ralsko a blízké okolí) je tvořená především minerálně chudým pískovcovým podložím pokrytým borovými lesy a jedná se tedy o prostředí na schránkaté zemní plže velmi chudé. Výjimkou jsou bazické vyvřelinové výchozy, na kterých se nachází pralesovité listnaté lesy s poměrně bohatými společenstvy plžů. Tyto lokality jsou však izolované a vzhledem k velmi pomalému aktivnímu pohybu plžů je otázkou, jak jimi mohly být kolonizovány.

Obecně lze říci, že společenstva jsou buďto relikty původního plošného rozšíření, nebo dálkovými výsadky (například prostřednictvím ptáků; Wada 2012).

Izolovanost populací některých druhů plžů (především Clausiliidae, Monachoides incarnatus, Helicidae, Aegopinella minor) i pro ně příznivých lesních stanovišť byla potvrzena terénním malakologickým a ekologickým výzkumem (avifauna, Carabidae, dřeviny, vegetace, základní chemismus půdy). Složení populací plžů na jednotlivých podobných výchozech se od sebe významně liší. Možnost endodisperze prostřednictvím ptáků byla ověřena experimentálně – estivující plži 5 druhů byli v běžném krmivu nabízeni 10 u nás volně žijícím druhům ptáků (především zjištěným krkavcovitým a pěvcům). Průměrná úspěšnost průchodu živých plžů trávicím traktem ptáka byla 0,69% (N=7). Současné publikované poznatky o historii studovaného území nasvědčují tomu, že podmínky prostředí neumožňovaly v minulosti kontinuální výskyt bohatých populací plžů.

Z výše uvedeného lze vyvodit, že stávající izolovaný výskyt náročných lesních druhů plžů je nejspíše výsledkem vzdušného výsadku na v postglaciálu jednotlivě vzniklé ostrůvkovité listnaté lesy bazaltových vrcholů.

 

Prezentace výzkumu:

 

Ke stažení: