SHOA - Holocaust

 

Ve školním roce 2009/2010 proběhl celoroční projekt s velmi citlivou tematikou holocaustu. Našim cílem nebylo pouze předání určitých znalostí o mezní události 20. století, ale i pokus o částečné vnitřní pochopení obludnosti „konečného řešení židovské otázky“ v kontextu vzniku moderní společnosti a banality zla. Jako metodicky nejsnadnější a autentickou variantu jsme zvolili spoluprožívání jednotlivých příběhů aktérů doby na pozadí postupujících událostí před druhou světovou válkou a během ní. Projekt byl zahájen volně na úvodním putování celé školy, kterým tradičně zahajujeme nový školní rok. V září 2009 vedla cesta z Ještědu, přes Stráž pod Ralskem a Českou Lípu do Úštěka. Cestou jsme dětem četli na pokračování (během zastavení na cestě a po večerech) knihu „Návštěva z pravěku“, kterou jako třináctiletý napsal Petr Ginz. Na podzim se studenti dvou starších ročníků (kvarty a septimy) se rozdělili do skupin a každá sledovala stopy jednoho lidského osudu. Do hledáčku našeho zájmu se nedostali pouze židovské oběti, ale také zavraždění Romové či popravení účastníci druhého odboje. Pestrý výběr souvisel s vložením mnohovrstevnatosti do jinak na první pohled kompaktního proudu politických dějin. Delší časový rozsah projektu byl zvolen z hlediska dvou kritérií: v první řadě šlo o potřebnou časovou dotaci a na druhém místě stála snaha události spojené s holocaustem a válkou předkládat studentům pozvolna, což je klíčové například pro pochopení na první pohled nepochopitelné pasivity obětí nacistického vyvražďování. Vybrané osobnosti, jejichž život (případně smrt) jsme sledovali, najdete přiložené jako soubory níže.

Studenti se zúčastnili celkem čtyř projektových střed s odstupem jednoho měsíce. V Každém z jednotlivých dní jsme se věnovali určité víceméně ohraničené době. Tématem prvního setkání se stala Československá republika a život v letech mezi světovými válkami. Navazovala středa tematicky vyhrazená nástupem nacismu, Mnichovskou dohodou, obsazením Československa, vyhlášením protižidovských opatření, či vznikem odboje (vše jsme koncipovali také ve vztahu k jednotlivým osudům protagonistů tohoto dějinného dramatu) a vrcholící transportem do ghett, nebo koncentračních (vyhlazovacích) táborů.

Třetí projektový den se konal mimo školní budovu: studenti zažili na vlastní kůži zabavení osobních věcí, transport do neznáma a Ti, kteří sledovali osud účastníků odboje, mohli prožít pocity odsouzence postaveného ke zdi při simulované popravě na Kobyliské střelnici. Další studenti se seznamovali se životem ghettu nebo v koncentračních táborech.

Následující měsíc jsme po stopách transportů z Prahy vyrazili do Terezína. Díky ochotě pamětnice Martě Kottové se studenti mohli seznámit podrobně se životem v ghettu doplněným autentickým vyprávěním.

Celý projekt končil třídenním výjezdem do Polska a návštěvou vyhlazovacího táborového komplexu Osvětim – Březinka, který byl velmi tvrdou, ale nezbytnou a účinnou tečkou za osudem mnoha ze sledovaných osob. Na památku jejich statečnosti a utrpení jsme poslední večer v Krakově vypustili devět svíček po proudu řeky Visly. 

Během přípravy a průběhu projektu jsme navázali mnoho zajímavých kontaktů a z celé akce vyklíčilo několik nečekaných výhonků. V prvé řadě čtyři reprízy dětské opery Brundibár, která vznikla v terezínském ghettu, na druhém místě  zapojení studentů do německého projektu Stolperstein. Díky němu mohou dnes návštěvníci Prahy v dlažbě objevit několik dalších kovových pamětních desek v místech, kde před deportací žili oběti holocaustu. Za poslední a neméně důležitý úspěch považujeme vznik webových stránek časopisu Vedem. Periodikum vlastním nákladem vydávali kluci z terezínské samosprávy pod vedením Jiřího Kurta Kotouče a zásluhou studentské iniciativy tak po mnoha desetiletých ožívá život v Terezíně. Očima čtrnáctiletých kluků vykořeněných z domova se můžou návštěvníci internetových stránek seznámit s každodenním životem v ghettu a silou lidského ducha, který alespoň na chvíli zvítězil nad snahou nacistické mašinérie o likvidaci lidské důstojnosti.

Pevně doufáme, že náš projekt pomohl k hlubšímu pochopení a zamyšlení nad milníkem lidských dějin nejen studentům, ale také všem, kteří se na projektu podíleli.

Ve školním roce 2010/2011 projekt pokračoval setkáním s pamětníkem. Na setkání s našimi studenty přiletěl ze Spojených států Jiří Brady. Jeho návštěvy u nás si všimla také Česká televize a natočila krátkou zprávu o našem projektu. Vyšla kniha veršů Hanuše Hachenburga "Hned vedle bílá barva mráčků." Tato zajímavá knížka je také jedním z výstupů z projektu a je možné si ji objednat nejen u všech dobrých knihkupců, ale také v tomto e-shopu.

Český rozhlas 1 - Víkendový Ranní Radiožurnál 30.června 2012 by matofilm

 

Osobnosti, se kterými sdíleli studenti osudy během projektu:

Rudolf Vrba
Štefania Lorándová 
Martin Glass
Petr Ginz
Hanuš Hachenburg
Kurt kotouč
Františka Plamínková
Josef Kratochvíl
Růžena Danielová