Non scholae, sed vitae discimus...
... aneb neučíme se pro školu, ale pro život. Už dlouho tohle staré heslo neplatilo tak moc. Před třemi týdny jsme se v naší kamenné škole sešli naposled a od té doby je to především na vás, i když se vám v tom snažíme na dálku pomáhat.
Na vás – discipulis (latinské slůvko pro žáky zjevně souvisí s disciplínou) je, jak k této výzvě přistoupíte. A když je něco hlavně na nás, je to vždycky „blbý“, protože neúspěch nemáme na koho svádět...
Je zajímavé to sledovat - jak mnozí z těch, kdo často ve škole nejsou příliš výrazní, mají najednou exkluzivní výkony, vstřícně komunikují a postupují vpřed, naopak mnozí z těch, které bylo všude vidět a slyšet často vlají někde vzadu. (Bohužel často ti, kteří se ve škole tak často neobjevovali se nenastartovali ani teď a zřejmě čekají, jak se situace vyvine, aby se do toho v pravý čas vložili...)
Ale většina z vás k současné výzvě přistupuje skvěle a se ctí a my vám za to moc děkujeme, protože je to těžké pro nás pro všechny a o to víc si vašeho přístupu vážíme.
Hodně vzdáleně mi dnešní situace připomíná tu v Terezíně, kde se učilo tajně a dost omezeně. Ale když válka pominula, najednou se všechno zúročilo, protože čas se rozběhl úplně novým tempem a směrem a všechno se počítalo. Takže si vlastně teď střádáte kapitál na čas, který je zatím sice v nedohlednu, ale nepochybně přijde. A nejde jen o podmínky, které si prací doma plníte, ale i to, že se učíte zorganizovat čas, překonat se, když se vám nechce, opakovaně bojovat s pokušením si práci ulehčit (nebo ji dokonce opsat?) nebo ji naopak přijmout jako příležitost se posunout dál, volit priority, po Brumbálovsku řečeno rozhodovat se mezi správným a snadným.
Vnímáme vaše podněty a snažíme se s nimi pracovat. Je nám jasné, že to pro vás je mnohdy náročné. Pro nás také a o to víc si ceníme vaší odpory a vědomí, že jsme na jedné lodi. Do konce týdne by vám učitelé měli poslat přehled, jak se mohou plnit jednotlivé podmínky, hlavně, které z nich plníte již tím, co teď doma děláte.
Pojďme si teď společně vzpomenout na ten poslední společňák ve škole a zazpívat si. I když se neblíží Vánoce, za okny dnes napadl sníh (alespoň tady v Kobylisích), tak se to vlastně celkem hodí. Nuže do toho: https://www.youtube.com/watch?v=45mbYID0ec4
Klidný den, přátelé a díky za vše!
František
